Blog Scholy u Salesiánů - Články

Dračí 3-tí žalm

Sun, 23 Mar 2008 18:12:54 +0100

v podání čtyř vybroušených hlasů, no posuďte sami..

Pavučinky

Thu, 13 Mar 2008 20:08:28 +0100

Tak, že bychom to tu zase trochu rozjeli,co??? Jízda králů, co? Chodí sem ještě vůbec někdo z "našich",co? No to jsem zvědav jestli na tenhle bohemzapomenutý (doufám, že se to nedá klasifikovat jako rouhání) blog někdo zabloudí,co?...:-)))

Pavel

Setkání chrámových sborů v Chebu

Sat, 06 Oct 2007 22:32:05 +0200

Tak po delší době mě zase něco přinutilo sem napsat pár řádek...To něco bylo, samozřejmě, IX. Setkání chrámových sborů a schol Plzeňské diecéze, které se uskutečnilo 6.10.2007 v Chebu, a do kterého jsme se zapojili i my...

Ač vstávání nebylo z nejpříjemnějších, věřím, že se nám tento sebezápor bohatě vyplatil. Alespoň já jsem velice rád, že jsme se mohli setkání zúčastnit a poprvé tak vlastně vystoupit při jiné příležitosti než při mši svaté. Moc vám, zpěváci, děkuji za to, že jste do tohoto podniku šli a věřím, že to nebyla akce obdobného typu u naší "dračí" scholy ojedinělá...:-)

Zprovoznění fotogalerie

Mon, 09 Apr 2007 18:25:19 +0200

Tak už taky máme svoje rajče a tudíž místo pro fotky z našeho hraní a zpívání. Dostanete se tam tudy (www.scholausalesianu.rajce.net) a odkaz je samozřejmě také v menu vlevo.

Pokud byste tam chtěli dát nějaké fotky scholy, které se vám "válí" doma, napište mi a já vám pošlu přístupové heslo nebo si je můžeme předat na nějakém paměťovém médiu.

Pavel

Info na Velikonoce

Mon, 02 Apr 2007 21:30:50 +0200

Malý souhrn informací na zpívání o Velikonocích

Zelený čtvrtek: sraz - 17:00 v kostele (Bohoslužba od 18:00), před nebo po (dle času) bohoslužbě si bělosobotní žalmisté zkusí svůj part
Velký pátek: sraz - 17:00 v kostele (velkopáteční obřad od 18:00)
Bílá sobota: pro žalmisty sraz - 19:00, pro ostatní zpěváky v 19:30 v kostele (Vigilie od 21:00)
Boží Hod: nezpíváme
Velikonoční pondělí: sraz - 9:15 v kostele ve farním sále

Těším se na libozvučné zpěvy...:-)

Pavel

P. Josef Olejník (* 1.7.1914)

Wed, 21 Mar 2007 16:00:57 +0100

Jelikož se blíží velikonoční obřady, vkládám sem malý profil kněze a hudebního skladatele, který je u nás spjat právě s velikonočními zpěvy.
Ani nevíte jakou mi dalo práci o něm něco sehnat. I fotka je bohužel malá a nekvalitní. Pokud byste našli něco lepšího, prosím, kontaktujte mě, rád jí vyměním...:-)

Narozen v osadě Květná, která patří do obce Strání. Studoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Poté vstoupil do kněžského semináře v Olomouci. V letech 1938 - 39 působil jako kaplan ve Vsetíně. V letech 1939-45 studoval církevní hudbu a zpěv na Pontificio Istituto di Musica sacra v Římě. Vojenskou službu vykonal v československé zahraniční armádě v Anglii. V roce 1945-50 působil jako vícesuperior v kněžském semináři a učitel zpěvu. Od roku 1950 byl administrátorem v Andělské Hoře. Jako magistr zpěvu v olomouckém semináři působil v letech 1968-1975. Na teologických fakultách v Olomouci a v Litoměřicích učil několik let, a protože nepřistoupil na normalizační kompromisy byl z dalšího působení ve školství vyřazen. Vyučovat opět začal po roce 1989, kdy působil na olomoucké bohoslovecké fakultě jako odborný asistent církevního zpěvu. Pro nemoc hlasivek v roce 1996 ukončil svou aktivní činnost v oblasti církevního zpěvu. Je znám jako náš odborník na církevní hudbu a jako skladatel české liturgické hudby. Především je známa jeho Česká mše z Andělské Hory. V současné době žije na odpočinku v Olomouci.

Antonín Dvořák (1841 - 1904)

Mon, 19 Feb 2007 11:44:24 +0100

Jelikož jsme na poslední zkoušce cvičili skladbu Largo z Novosvětské symfonie od Antonína Dvořáka, dovolil jsem si vyvěsit na tento blog krátký životopis tohoto českého skladatele, který daleko překročil hranice našeho státu a je znám a uznáván prakticky na celém světě.

Antonín Dvořák se narodil 8. září 1841 v malé vesnici Nelahozevsi u Kralup na Vltavou.Jeho otec byl řezníkem,a proto se musel vyučit také řezníkem..Jeho otec byl velkým nadšencem hudby.Antonín Hudbu studoval u venkovských kantorů,kde ho učil Josef Špec, dále na varhanní škole v Praze, ale nakonec musel jedenáct let hrát na violu a v orchestru Prozatímního divadla.První své sólo na housle měl ve Zlonicích,kam se Dvořákova rodina přestěhovala k bezdětnému strýci.Od mládí skládal,ale dlouho se nemohl se svými skladbami uplatnit,až do té doby než ho vídeňský mistr Johanes Brahms doporučil jako talentovaného umělce svému nakladateli,aby mu vydal některá díla. Když krátce nato vyšly Moravské dvojzpěvy a Slovanské tance, měla tato díla takový úspěch, že se Dvořák takřka přes noc stal slavným umělcem.Psal skladby pro klavír,smyčcové nástroje,sbory,komorní skladby.koncerty, atd. Dvořák byl umělcem skromným, nábožensky hluboce založeným, miloval přírodu (jeho láskou byli holubi) byl však i obdivovatelem všeho civilizačního pokroku. Odtud pramenila jeho láska k lokomotivám a parolodím a obdiv k životnímu ruchu velkých měst,přestože před ním často utíkal do samoty a zeleně venkovských míst. Pak dostává nabídku z Ameriky, aby byl ředitelem Newyorské konzervatoře. Dvořák nabídku přijme a vydává se v roce 1892 do Ameriky, kde je ředitelem Newyorské konzervatoře a skládá tam svoje největší dílo 9. symfonii Z nového světa. V Americe pobývá 3 roky a pak se vydává zpět do své rodné vlasti.Po návratu pokračoval na pražské konzervatoři ve funkci ředitele. Dále na stáří napsal opery Čert a Káča , Rusalka Jakobín a čtyři symfonické básně: Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek. Ještě cestoval po Africe,kde ho doprovázel Kovařík. Antonín Dvořák umírá doma, roku 1904.

Více informací o Antonínu Dvořákovi naleznete zde.

Vymetání pavučinek

Wed, 14 Feb 2007 18:50:30 +0100

Zdravím všechny,
jelikož jsem už dlouho neuploadoval tyto stránky, rád bych Vám alespoň poslal tímto způsobem pozdravy:-)
Pár informací: snad brzy doplním termíny hraní. Viděl bych to tak, že bych to vždy vložil na titulní stranu a až by to přestalo být aktuální zase bych to vymazal, aby byl přehled... Dále jste si jistě všimli, že varhany v kostele právě procházejí rozsáhlou rekonstrukcí. Dle informací, které se ke mě dostaly, by měly být opraveny do Velikonoc, což by bylo opravdu pěkné...(někdo by řekl nezbytné...:-)). Rád bych zde také uveřejnil fotky z aktuálního stavu opravy, ale to musím nejdřív něco vyfotit. Každopádně se těšte...:-)

Předpokládám, že tento týden již proběhne zkouška, chtěl bych se pustit do Larga od Antonína Dvořáka, a´t chceme či ne, Velikonoce se opět blíží a s nimi příprava písní na Triduum atd.
Přeji pěkné dny v tomto prazvláštním zimním období bez sněhu :-)

Přikládám anketu k novému designu blogu...:-)

Pavel

Jiří Pavlica a Hradišťan

Sat, 13 Jan 2007 15:04:31 +0100

Byla jsem požádána, abych poreferovala o nedávném koncertu Hradišťanu v plzeňské synagoze. Byl to - jako ostatně každý jejich koncert - velmi kvalitní a působivý zážitek. Nejdříve však něco málo informací o tomto dnes již velice populárním souboru.

Jde o jednu z nejznámějších moravských cimbálových muzik, která se proslavila především díky netradičnímu repertoáru, vysokou kvalitou interpretace hudby a také tím, že se přímo nespecializuje na určitý hudební žánr. Založil ji Jaroslav Václav Staněk v Uherském Hradišti již v r.1950 a po jeho smrti (1978) se stal primášem a uměleckým vedoucím Jiří Pavlica, který v této funkci setrvává dodnes.

Jiří Pavlica

Narozen 1.12.1953 v Uherském Hradišti. Vystudoval SEŠ v Uherském Hradišti, hudební vědu a teorii kultury na FF UP v Olomouci, konzervatoř v Brně - obor housle a také doplňkové studium skladby na JAMU v Brně.

Jiří Pavlica vydává vlastní autorské projekty, je autorem filmové a divadelní hudby. Spolu s Hradišťanem absolvuje až 150 koncertů ročně v ČR i v zahraničí. Je uznávaným hudebním profesionálem jak odborníky, tak i širokým "amatérským" publikem. Je držitelem řady ocenění své práce.

Za upozornění jistě stojí i jeho duchovní skladby - Oratorium smíru a Missa Brevis Pastoralis (která byla mimochodem již třikrát interpretována i plzeňskou scholou od Redemptoristů).

Hradišťan již natočil více než 25 hudebních nosičů. K nejznámějším z nich patří již zmíněná alba Ozvěny duše, O slunovratu, Mys dobré naděje, dále pak především Svítání, Zpívání o lásce, Hrajeme si u maminky a nejnovější Hradišťan Live.

Obsazení:

Jiří Pavlica - 1.housle, zpěv
David Burda - klarinet, flétny, zpěv
Alice Holubová - zpěv
Michal Krystýnek - 2.housle, zpěv
Dalibor Lesa - kontrabas, zpěv
Milan Malina - cimbál, zpěv
Roman Gill - viola-kontry, zpěv

Teď ale zpět k již zmíněnému koncertu v Plzni. 22.11.2006 jsem měla tu čest slyšet živě Hradišťan již potřetí. Velkolepé. Koncert byl tradičně zahájen písní Na besedu idem k vám, posléze byly zahrány skladby jak z velmi známého alba O slunovratu (skutečně nevěřím, že by se našel člověk neznalý alespoň jedné písně ze zmíněného nosiče, například Modlitba za vodu - geniální, ale dle mého názoru lehce znehodnocená jednou nejmenovanou reklamouJ), tak i z nových CD, dle Jiřího Pavlici pro lidi zatím nepříliš známých, dle našeho rodinného úsudku již téměř "oposlouchaných"J. (nemůžu za to, že se k nám všechny CD dostanou nejpozději v den jejich vydání, ne-li dříveJ)

Na členech Hradišťanu je pozoruhodný jak jejich samotný hudební projev, tak i neobyčejná energie z nich vycházející. Člověk jim skutečně věří, že je hudba baví, že nehrají pouze kvůli finančnímu výdělku, ale taky proto, aby lidem něco předali. Působí pokorně, přestože mají být na co pyšní.

Abych však nezůstala jen u chvály. Nepatrným kamenem úrazu je dle mého názoru violista, Roman Gill. Ač to tak možná není, působí jaksi znuděně a oproti ostatním neenergicky. Může to však být pouze můj subjektivní pocit.J Ovšem ani tato skutečnost není v žádném případě důvodem nejít na koncert Hradišťanu, poněvadž ostatní členové jeho fádní a nevýrazný projev jednoznačně dokáží vykompenzovat.

Abych to shrnula…Hradišťan je zkrátka mimořádným, jedinečným, originálním, speciálním, nebývalým, neobyčejným, nevšedním, výjimečným, působivým, exkluzivním, pozoruhodným, atraktivním, interesantním, pompézním, okázalým, grandiózním hudebním tělesem, které myslím dokáže zaujmout zástupce všech věkových kategorií.

První zkouška roku 2007

Sat, 06 Jan 2007 16:44:40 +0100

Všechny Vás zdravím a co nejsrdečněji zvu na první zkoušku v roce 2007. Proběhne již tuto neděli, tedy 7.1. Doufám, že zahájíme novoroční zkoušky v co největší účasti.
Pusťme se tedy horlivě plni elánu do zkoušení nových věcí, které budou k oslavě Boží! (viz foto)...:-))))))))

Pavel

PF 2007

Mon, 25 Dec 2006 16:04:14 +0100

Děkuji převelice všem zpěvákům a hudebníkům za ochotu při nacvičování vánočních koled.

Zpěv byl přečistý, nástroje byly přepřesné a celkový dojem byl překrásný...:-)

Zároveň děkuji všem zpěvákům za poctivou práci po celý rok a těším se na to, co přinese rok 2007.

Pavel

Roráty - adventní zpěvy

Tue, 28 Nov 2006 17:04:18 +0100

Roráty jsou liturgicko-hudební forma ranní mariánské adventní mše. Tato forma je v kontextu evropské hudební historie jedinečná, žádná jiná národní kultura nic podobného nevytvořila.

Kořeny adventní rorátní mše spadají do doby Karla IV., který zavedl tradici pravidelných ranních mariánských votivních mší, které se konaly po celý rok. Později k těmto mším začala pro adventní období vznikat zvláštní hudební tradice praktikovaná především v utrakvistickém prostředí. Vývoj rorátů dosáhl svého vrcholu v 16. století. Z této doby se nám dochovalo několik od sebe odlišných regionálních verzí, z nichž nejrozšířenější byla verze královéhradecká.

Tropování

Roráty jsou komponovány způsobem nazývaným "tropování". To znamená, že bylo použito některé melodie gregoriánského chorálu, které byl podložen nový český text. Celý takto nově vzniklý zpěv (např. Introitus, Kyrie, atd.) byl ještě na vhodných místech rozdělen a proložen písněmi. Došlo tak k vzniku jedinečného útvaru, kdy chorální úseky navozují myšlenku, která je rozvíjena písněmi. Chorály pak vždy zpívala literátská bratrstva z kůru, při zpěvu písní se připojoval zpaměti i lid.

Josefínské reformy a úpadek

Při Josefínských reformách byla však r. 1783 literátská bratrstva zrušena. Tím upadala i tradice rorátů. V průběhu 19. a začátku 20. století vznikaly různé snahy o jejich obnovení, avšak většinou vedly k ještě větší deformaci textů i melodií. Poslední z těchto snah bylo vydání rorátů D. Orlem v Českém kancionálu r. 1930, převzaté do současného Jednotného kancionálu. D. Orel se sice pokusil o obnovu rorátních melodií, avšak texty byly značně upraveny a roráty nešťastným způsobem zkráceny.

Současnost

Roráty, jak je známe dnes z jednotného kancionálu, však již nejsou roráty v pravém slova smyslu. Při jejich edici došlo ke krácení, přičemž byly u jednotlivých částí vypuštěny buď chorály, nebo písně. Zanikl tak hlavní rys rorátů - dualismus chorál / píseň. Navíc byly přizpůsobeny jak texty, tak i melodie písní. O obnovu původních rorátů z 16. století se pokusila skupinka nadšenců, která iniciovala vznik publikace "Roráte", (vyšla v Karmelitánském nakladatelství v roce 2003). Knížečka zahrnuje nedělní roráty (dnes se však již roráty v neděli sloužit nesmí) zpracované podle královéhradeckého rukopisného rorátníku. Je-li tato cesta obnovy rorátů šťastná, můžete posoudit sami na některé z ranních rorátních mší na Svaté Hoře. V současnosti se diskutuje o tom, jak v obnovené liturgii zachovat tento poklad české církevní hudby.

Několik fakt

Název "Roráty" je odvozen od vstupního zpěvu (Introitus) čtvrté neděle adventní, který začíná slovy "Rorate coeli desuper…" ("Rosu dejte shůry…"). Příklad ukazuje, jak byl tento zpěv přetextován a přejat jako součást rorátů.

Karel IV. spolu s Arnoštem z Pardubic založili tradici celoročního sloužení ranních votivních mší k P. Marii.

Typickým znakem rorátů je střídání chorálů a písní, které komentují myšlenku chorálem nadnesenou.

Joy to the World (G.F.Händel)

Mon, 09 Oct 2006 15:50:02 +0200

Skvělá vánoční píseň od Georga Friedricha Händela.

Pokud poklepete na nadpis článku, můžete se podívat na čtyřhlasou partituru této skladby. Při poklepání na jméno skladatele se dostanete na portrét G.F.Händela na wikipedii.
na této stránce si můžete poslechnout skladbu v midi formátu

.
.
.
.
.
.
.
.

Pár rad pro zpěváky ze 16. století

Tue, 29 Aug 2006 17:40:34 +0200

^{Jelikož se nám kvapem blíží nový školní rok, rozhodl jsem se vás trochu poučit, kterak se má správně zpívati. Ony to nebudou ani tak má slova, jako rada regenschoriho kůru Týnského chrámu ze 16. století. Doufám, že tyto slova nevezmete osobně a budete je brát spíše jako malé obveselení...:-)}

Pavel

Napomenutí literátské, těm kteří dobře zpívati neumějí,

vydané z hlavního města Prahy z kůru Tejnského.

Kdo žádáš zpíváním Boha chválitia
bližním svým k vzdělání posloužiti,
zpívej rozumně, nebeč jako tele,
sám tvůj vřesk nic neprospívá v kostele.
Vypovídej slova ostře a vážně,
srdce k Bohu obracej snažně.
Hleď tónu, přestávek dobře užíti,
směšných koleatur nechtěj činiti.
Toto pak především pilně zachovej,
na kantora svého nejvíc pozor dej,
on nechť začíná, s ním nezačínej,
za ním se v třetí slabice počna zpívej,
vždy v přestávkách, v konci verše přestaň,
nechť finálu kantor vždy vydržuje sám.
.........
Ať začne vejš neb níž, zpívej pohodlně,
a nepospíchej ani se za nim nevleč,
neb to obě jest velmi mrzutá věc.
Sprav se v tom s kantorem, nic sám nečině,
natáhni se neb tvůj hlas omylně,
za jiným nevej, aniž dvoj hlasu,
rač zpívat přestaň a modli se k Bohu.
Ale zpívej přirozeným hlasem svým,
budeš Bohu i dobrým lidem milým.
Vážně do knih hleď, po stránkách nehlídej,
ne po paměti, než jak text jest zpívej,
zanech smíchu, šeptání a rozprávek,
ukaž žes Boha milující člověk.
Rozuměj co mluvíš a komu zpíváš,
jinak sobě a bližním neprozpíváš.
.........
Slušně a pobožně, z lásky k Bohu zpívej,
tak se dvakrát modlit budeš, to znej,
za tebe, za bližní své po všem světě,
mysl jiným hneš k následování tě.
.........

Zakončení "sezony"

Sat, 17 Jun 2006 13:11:33 +0200

30.6. 2006 od cca 19:30
u salesiánského střediska.

Zváni jsou ale všichni, kteří by si chtěli ugrilovat svůj flák masa a napít se lahodného či nelahodného moku...:-)

Pivečko nejspíš bude, nealko na baru, masíčko či jiné pochutinky si asi každý bude muset přinést sám. Samozřejmě, pokud by měl někdo cestu kolem trouby, může v ní rovnou něco upéct...:-)

Pavel

Petr Eben

Thu, 08 Jun 2006 23:30:57 +0200

Jelikož nyní na zkouškách nacvičujeme s naší scholou ordinárium Petra Ebena, chtěl bych sem o něm vložit pár řádek, abychom se vzdělávali také trochu teoreticky... :-)

Pozn.: Článek převzat z webových stránek www.infobar.cz

.
.

* 22. 1. 1929 Žamberk - český skladatel, klavírista, varhaník, pedagog a improvizátor
Petr Eben pochází z učitelské rodiny, dětství a mládí prožil v Českém Krumlově. Od 6 let hrál na klavír, od 9 na varhany (samouk), v 10 letech začal komponovat a přijal funkci regenschoriho v českokrumlovském chrámu. V březnu 1945 byl uvězněn v pobočce koncentračního tábora Buchenwald. Po maturitě v rodišti (1948) studoval na Akademii múzických umění v Praze klavírní hru u Františka Raucha a skladbu u P. Bořkovce. V letech 1955-90 působil jako lektor (1977-78 vyučoval skladbu na Royal Northern College of Music v Manchesteru ve Velké Británii), od roku 1989 jako docent na katedře hudební vědy filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Po pádu totalitního režimu stanul v popředí českého hudebního života. Od 1990 je profesorem skladby na AMU v Praze. Roku 1994 mu byl udělen čestný doktorát University Karlovy a Česká biskupská konference mu na Velehradě předala Řád sv. Cyrila a Metoděje.
Mezi českými skladateli je výjimečnou osobností i bohatou mezinárodní přednáškovou činností o problematice soudobé hudby, o duchovní hudbě, o české hudbě 20. století apod. (Hochschule für Musik v Mnichově, americké Museum of Art v Clevelandu a Fine Arts Center ve Winston-Salem, darmstadtské kursy Nové hudby, Mozarteum Salzburg atd.). Okruh jeho inspiračních zdrojů je velký rozsahem a je prostoupen ideou humanitní. Na předním místě stojí inspirace křesťanská, zdůrazněná častými citacemi gregoriánského chorálu (1. varhanní koncert, Nedělní hudba a Laudes pro varhany, sbor Ubi caritas et amor, kantáta Vox clamantis, Job, 4 mše, Vesperae atd.). Několikrát se inspiroval antikou: oratorium Apologia Sokratus, sborové cykly Řecký slovník a Odvěká kosmetika na slova Ovidiova, Pozdrav Marsyovi a další. Blízký je mu jak svět lidové poezie (kantáta Starodávné čarování milému, sborové cykly Láska a smrt, O vlaštovkách a dívkách), tak středověký projev milostného citu (Šestero piesní milostných, Písně k loutně) a intimní lyrika (cykly Písně nejtajnější a Písně nelaskavé). Několikrát ho inspirovala Praha, a to jak historická - kantáty Pragensia a Pocta Karlu IV., z nichž první je komponována na texty výrobních receptur rudolfínské doby a byla též zfilmována (zlatá medaile mezinárodní soutěže v New Yorku 1981), druhá na slova zakládací listiny University Karlovy - tak současná (orchestrální Pražské nokturno).
Doménou Ebenovy tvůrčí schopnosti a vynalézavosti je práce se slovem (ve smyslu sémantickém i fónickém) a s rytmickou složkou. Jeho obsáhlé jazykové znalosti mu umožňují komponovat na texty v jejich původních jazycích (Apologia Sokratus na řecký text Platónův, Vesperae na katalánský, Písně na Reinera Maria Rilkeho v německém originálu, Desire of Ancient Things - 3 madrigaly na anglický text Arthura Symonse). Ve zpívaném baletu Maledictiones et benedictiones (Kletby a dobrořečení) použil texty v 13 jazycích, od 3. tisíciletí př. Kr. až po současnost.

Alleluja - kánon (W.Boyce)

Tue, 09 May 2006 14:19:48 +0200

Toto je aleluja, co jsme zkoušeli na poslední zkoušce. Je to trochu jiná partitura než jsme měli my, takže se nejdříve zazpívají dvě první řádky, pak dvě druhé řádky a pak dvě třetí řádky. Doufám, že je to jasné. Hezké zkoušení...:-)))

Alleluia - kánon (W.Boyce)

Velikonoce 2006

Mon, 24 Apr 2006 14:14:01 +0200

Tak Velikonoce, alespoň tedy jejich nejužší část, máme za sebou. Upřímně řečeno mi po sobotní Velikonoční vigilii spadl kámen ze srdce. Přeci jenom: bylo toho dost a ne o všem jsme mohli říct, že to určitě dopadne dobře. Nakonec to dobře dopadlo a výsledek byl, myslím si, velice pozitivní. Chtěl bych proto vám, zpěvákům,poděkovat za všechen čas, který jste vynaložili k tomu, aby dojem z Velikonoc byl pro lidi hlubší, k čemuž hudba jisto jistě pomáhá.

Přejme si navzájem, aby nám šlo zkoušení stejně tak dobře jako doposud, aby příští Velikonoce mohly být ještě krásnější než ty letošní, a aby nám nescházelo nadšení pro práci, kterou děláme ve svém volnu a zadarmo.

Pozn.: Fotky z Velikonoc dám sem na blog až zjistím, kde jsou, protože je někdo někam nahrál a já nevim zatím kam...:-)

..... Uvnitř článku anketa .....

Pavel

SouStodění

Mon, 27 Mar 2006 14:23:44 +0200

Stodský kostel a most

(na mostě Maruška a Helena)

Tak máme za sebou naše první soustředění. Myslím, že dopadlo velice dobře a vše, co jsme tam dělali bylo bohulibé...
V sobotu věčer jsem si říkal, že jsme toho zase až tak moc neudělali, ale když jsem si to zesumarizoval doma musím uznat, že naše píle přinesla poměrně šťavnaté plody, jak by řekl spisovatel v "novozákonní" době. Například až v Plzni jsem si uvědomil, že jsme vlastně nacvičili všechny důležité skladby na Zelený čtvrtek a na Velký pátek, které potřebují už pouze doladit (doufejme...:-)) Dále jsme nacvičili 2 skladby: Buď Bohu sláva (G.F. Handel) a Kristus, který všechno stvořil (J. Bříza), které také potřebujeme jen trochu dopilovat a usadit. Zkrátka s průběhem soustředění (souStodění) jsem velice spokojen. Doufám, že vy také...:-)

Uvnitř najdete anketu...:-)

Pavel

Hlasy ve sboru

Fri, 17 Mar 2006 17:10:57 +0100

K napsání tohoto článku mě vyburcovala sázka s jedním mým přítelem, který mi tvrdil, že alt je výš než soprán. Nebudu jmenovat toho dotyčného, ale počkám si na vaše mínění v anketě pod tímto článkem.

Ve smíšeném sboru rozlišujeme většinou 4 hlasy: Soprán, Alt, Tenor a Bas (SATB). Mohou se vyskytovat i hlasy Mezzosoprán a Baryton, které většinou, pokud jsou napsány v partituře, zpívají členové SATB. Něco jiného je to u solových zpěváků, kde se opravdu dbá na specifikaci každého hlasu...

Průměrné (předpokládané) rozsahy jednotlivých hlasů (schválně si to zkuste):

Soprán: h - c3
Mezzosoprán: g - g2
Alt: e - e2
Tenor: H - c2
Baryton: G - g1
Bas: E - e1

(Použitá literatura: ABC Hudební nauky, Luděk Zenkl, Supraphon, 1978)